…

sem tam dělám workshopy a v létě pravidelně učím na jazzové dílně v Bratislavě, tak vím jaké jsou rozdíly mezi studenty nejen ve hře, ale také v povaze a zájmu atd.

Že je důležité klasické vzdělání, je nad slunce jasné a jakékoli kvalitní vzdělání může jen posunou kupředu. V hudbě je začátek a pak je to nekonečné a právě proto je velmi důležité jak a kdo vás vede hned od začátku! U kontrabasu zvlášt, protože je to velmi náročný nástroj na fyzickou zátěž a tak znám pár lidí, kteří se v podstatě zmrzačili, protože neprošli tzv. klasickým vzděláním a pak donekonečna řešili záněty šlach atd. At‘ hraješ jakýkoli styl hudby, kvalita tónu, technika, výraz – to je to, čím se pak odlišují jednotliví hráči od sebe! Pro jednotlivé žánry hudby platí stále stejná pravidla a pokud se v neklasickém žánru hudby objeví klasicky vzdělaný muzikant, vždy je to patrné. Některé světové muzikanty poznáš po prvních tónech, mají svůj zvuk a ten se buduje celý život, proto klasický trénink je velmi důležitý, ten nás učí co nejpřirozeněji ovládat nástroj, postupně pouští do dalších levlů a pokud jakoukoli fázi přeskočíte, pravděpodobně se dostanete do určité tenze / křeče a tam se žádného příjemného zvuku ani pocitu nedočkáte. 

Já osobně jsem měl velké štěstí na supr profesory – na LŠU v Hronově to byl Vlastimil Kožešník (absolvent kroměřížské konzervatoře) a na konzervatoři v Brně byl mým prvním profesorem Alois Kříž (první basista v Janáčkově opeře) a v pátém a šestém ročníku to byl prof.Karel Kopřiva.